Druhý projekt
Ve třicátých letech 20. století stál vodárenský úřad opět před problémem nedostatku pitné vody a potřebou nových zdrojů. Roku 1935 nechal vypracovat nový projekt, který zahrnoval: „1. jímací řad Kropáčova Vrutice – Sušno – Vratenský důl s 90 studnami (u toho 14 s čerpadly) vydatnosti 320 l/ sek., a 2 čerpačkami; 2. řady na Pšovce – v Kokořínském dolu – Planém (dolu) – Ráji a Konrádovském (dolu), se 132 studnami vydatnosti 455 l/ sek. a 6 čerpačkami (1 společná s následujícími řady); 3 řad řepínský a životinský se 75 studnami (z toho 16 z čerpadly) vydatnosti 323 l/ sek. a 2 čerpačkami. Celkem tedy projektuje se 332 studní (z nich 30 s vrtulovými čerpadly), 9 přečerpaček a 61 400 m svodných řádů, jimiž má se svésti voda ve množství 1 098 l/sek. Do ústřední vodárny, projektované u Lobkovic, v níž má se voda zbaviti železa a odtud vytlačovati stroji čerpacími o výkonu zatím 1 100 kW dvojitým potrubím à O 800mm přes Sedlec do vrcholové štoly u Přemyšlení a odtud gravitací přes Podhoř, přes Vltavu u Podbaby do vodojemu v Brusce. První etapa (dolní Pšovka a řad Řepínský) rozpočtena jest na 130 mil. Kč, druhá na 92 mil Kč, celkem tedy 222 mil. Kč. Voda má 12,2 až 18,4 °něm. tvrdosti (2, 17 – 3,28 mmol/l), obsahuje dosti železa i něco manganu. Tím zvýšila by se kapacita pražských vodáren na 260 000 m3 denně, takže spotřeba vody by byla kryta na dlouhou řadu let. Proti projektu jest citelný odpor obyvatelstva jímacího území a již před časem zahájena byla proti němu rozsáhlá kampaň novinářská.“
Reakci veřejnosti i tisku připomenul roku 1941 V. Černý, když shrnoval nedávné projekty Pražského vodovodu: „Chci proto dnes naši vodárenskou obec zpraviti o vynaloženém projektu, aby nebyla odkázána na denní tisk, o jehož odborných informacích máme často nepříznivé zprávy.“
Krátce připomenul plán na vodovod z Mělnicka. Především podrobně rozepsal druhý plán, na rozšíření již existujícího Káranského vodovodu, který byl nakonec v době II. světové války realizován. Stojí jistě za připomenutí, že náklady na rozšíření Káranského vodovodu byly poloviční oproti nákladům na vodovod z Mělnické Vrutice.
zdroje: Zásobování Prahy vodou – etapa přívodu podzemní vody od Vrutic, Plyn, voda a zdravotní technika, 1936, s. 16, 17; Černý, V: projekt vodovodu pro město Prahu ze středního Pojizeří, Plyn, voda a zdravotní technika 1941, s. 118 – 121; http://www.pvs.cz/historie/historie-vodarenstvi/