První projekt na vodovod z Mělnické Vrutice do Prahy
Touto otázkou se zabývala odborná komise v letech 1877 – 1878. Nenechala vypracovat přímo projekt, ale pouze rozpočet a kvůli vysokým nákladům vodovod z Mělnicka nedoporučila. Zároveň ovšem zjistila, že zdejší voda je ze všech zkoumaných zdrojů nejkvalitnější. První podrobný projekt na její přivedení do Prahy zpracovala firma Aird a Markold již roku 1881:
„Projektanti vzali v úvahu krajinu u Vrutice Mělnické a Vrutice Kropáčovy a prozkoumali prameny těchto krajin po stránce fysické, chemické, bakteriologické i hydrologické a zjistili, že jest to výtečná voda pitná. U pramenů Vrutice mělnické tvrdost vody 15,5 °něm. (2,76 mmol/l) a průměrná teplota 8,30 °R (10,25 °C) a u pramenů Vrutice Kropáčovy tvrdost 16,65 °něm. (2,97 mmol/l)a průměrná teplota 8,20 ° R (10,375 °C). Při měření vydatnosti pramenů u Vrutice Mělnické zjištěno následující:
a) hlavní pramen u Vrutice Mělnické má průměrné množství vody 139,21 l/vteř., čili 12 027,74 m3 za 24 hodin,
b) prameny v Olšině u obce 24,285 l/vteř., čili 2 098,22 m3 za 24 hodin,
c) pramen u kovárny pod obcí 10,42 l/vteř., čili 900,46 m3 za 24 hodin,
celkem 173,91 l/vteř., čili 15 026,42 m3 za 24 hodin a u Vrutice Kropáčovy:
a) pramen Klokočský 59,10 l/vteř., čili 4 854,82 m3 za 24 hodin,
b) pramen Krpský 33,29 l/vteř., čili 2 876,26 m3 za 24 hodin,
c) pramen Střížovický 6,72 l/vteř., čili 623,81 m3 za 24 hodin,
a hromadný výtok z bažantnice Košátecké 63,65 l/vteř., čili 5 500 m3 za 24 hodin,
celkem 159l/vteř., čili 13 854,89 m3 za 24 hodin.
Dále změřeny vydatnosti potoků, aby se zjistilo, kolik vody měly by tyto potoky bez těchto pramenů a výsledek byl pro vydatnost potoků příznivý.
Vzhledem k tomu, že prameny z obou Vrutic bylo by nutno svésti přes obec Všetaty-Přívor, a tyto od Vrutice Kropáčovy jsou 12 km a od Vrutice Mělnické 8,5 km vzdáleny, byl by náklad na potrubí od Vrutice Kropáčovy značnější oproti nákladu od Vrutice Mělnické a dále pak, že povšechná tvrdost vody je menší a poměry geologické, hydrografické u Vrutice Mělnické příznivější, doporučovali projektanti odebírání vody výhradně z hlavního pramene u Vrutice Mělnické, který úplně postačuje dodávati 6 000 m3 vody během 24 hodin.
Nejdříve zřídí se štola sběrací v délce 350 m, ze které svedena bude voda do studně sběrné, odtud potrubím z kameninových a litých železných trub O 400 mm v délce 14 600 m vedena bude voda přes Všetaty-Přívor do přečerpávací stanice, položené na levém břehu labském vedle silnice vedoucí z Lobkovic ( pod Neratovicemi) do Jiřic, při rychlosti 0,40 – 0,727 m.
Připomíná se, že kota vyústění hlavního pramene u Vrutice mělnické je 183,50 a kota terrainu přečerpací stanice 160,00 a kota hladiny vodní v šachtě čerpací 162,58.
Voda z přečerpací stanice dopraví se přes Malé Čakovice, Měšice, Velké Čakovice a Letňany na Prosek (zde kota terrainmu 281,00 a vrchní hrany trouby 279,50) a odtud přes Vysočany, Karlín a Žižkov samospádem do hlavního vodojemu na vinohradech nad Kanálskou zahradu o kotě hladiny 263 a kubatuře 6 000 m3. Délka řadu výtlačného je od stanice čerpací k vodojemu 20 850,00 m, rychlost vody 0,557 – 0,843 a tlak asi 13 atm. Z přečerpací stanice až na nejvyšší bod na Proseku má výtlačný řad O 400 mm a odtud pak O 350 mm.
Aby se dostala částice vody z pramene do vodojemu hlavního při délce potrubí 35 450,00m, potřebuje 16 hodin, 15 minut a 41 vteřin.
V přečerpací stanici pro překonání manometrické dopravní výšky 134,32 m je zapotřebí 2 parních strojů à 80 HP s příslušnými čerpadly na 70 l/vteř.
Náklad na projekt při dodávce 6 000 m3 vody činil 3 700 000 K, režie 272 000 K a výrobní cena 1 m3 vody 12,4 hal. Při dodávce 2 000 m3 vody byl náklad 2 200 000 K a cena vody 21 hal. Za 1 m3 a při dodávce 10 000 m3 vody náklad K 5 000 000 a cena vody 10 hal.
Rozpočet na dodání 6 000 m3 vody:
a) |
Zachycení pramenů |
K |
90 000 |
b) |
Přivádění vody k stanici čerp. |
K |
547 290 |
c) |
Stanice čerpací se strojním zařízením |
K |
480 000 |
d) |
Výtlačné potrubí |
K |
963 800 |
e) |
Hlavní vodojem |
K |
220 000 |
f) |
Zřízení potrubí v městě |
K |
1 000 000 |
g) |
Pozemky |
K |
260 000 |
h) |
Režijní vydání |
K |
138 910 |
Celkem |
K |
3 700 000 |
Tento projekt nebyl nikdy ani částečně realizován. Po vybudování Káranského vodovodu se zdálo, že již nebude potřeba. Oživen byl teprve ve třicátých letech 20. století.
zdroje: Projekt firmy Airda a Mark od Ing. Smrekera z r. 1881, Plyn a voda, 1928, s. 45 – 46; http://www.pvs.cz/historie/historie-vodarenstvi/