Pšovka

Potok Pšovka se rozlévá v severní části středních Čech, jedná se o pravý přítok řeky Labe. Tento potok je dlouhý 33,6 km a plocha jeho povodí měří 158,1 km čtverečních. Co se týče průběhu samotného toku, tak ten pramení v nadmořské výšce 308 m, a to na území obce Blatce (ta se nachází ještě v českolipském okrese), pod hradem Houska. Svým tokem, směřujícím od severu k jihu, pak vytváří v pískovcových horninách tzv. Kokořínský důl, hlavní osu východní části CHKO Kokořínsko. Jen tak pro zajímavost – v tomto Kokořínském dole jsou (nejlépe v Evropě) doložena počáteční stádia rozpadu kvádrových pískovců. Tyto poměrně měkké horniny byly kdysi uloženy na dně moře, které sem zasahovalo na konci druhohor. Působením vnějších geologických činitelů pak postupem času docházelo ke zvětrávání, jehož důsledkem jsou vzniklé různorodé zajímavé tvary jako např. tzv. pokličky, voštiny, skalní okna, skalní brány, římsy etc. A významné jsou též mokřady právě podél našeho zmiňovaného potoka Pšovky. Když se nyní opět vrátíme k jeho vlastnímu toku, ten se po opuštění Kokořínského dolu u místa zvaného Mělnické Vrutice stáčí směrem k západu a protéká městem Mělník, v jehož místní části pak potok Pšovka ústí do Labe, a to v nadmořské výšce 156 m.

Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodní Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku, Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde tedy jímá pitná voda, a to pro velkou část okresů Mělník a Kladno. Pro nadměrné čerpání se z Pšovky v jejím dolním toku ztrácí voda a hovoříme tak o Pšovce jako o občasném vodním toku.

Části nivy jsou pak součástí významného přírodního území – Mokřady Liběchovky a Pšovky, což je mezinárodně uznávaný mokřad, rozkládající se v nivách potoků a jejich přítoků. Tvoří jej především mokřadní olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady, také ale prameniště, vodní toky, tůně, rybníky, slatiniště a olšovo-jasanové luhy. Co se týče živočichů, které v takové oblasti můžete najít, je to např. skorec vodní, konipas horský, ledňáček říční, čolek obecný, mlok skvrnitý, také jepice, mlži, plži, pavouci a chrostíci, z rostlin jsou to pak např. tyto: leknín bělostný, stulík žlutý, kruštík bahenní, přeslička největší, lýkovec jedovatý či kozlík dvoudomý.

Autor: Jarmila Flaková
převzato z webu http://www.topvylet.cz