• Druhé kolo dotací pro využití dešťové vody začne 7. září.
• Stát vyhradí polovinu z připravených 240 milionů korun pro obce, které nejvíce zápasí ze suchem.
• Letos v květnu uspělo s projekty 2279 žádostí, kterým Státní fond pro životní prostředí proplatí 110 milionů korun.

Majitelé domů mají další možnost, jak s pomocí státní dotace ušetřit pitnou vodu. Přes program Dešťovka stát uvolní na větší podporu využívání dešťové vody 240 milionů korun. Polovina peněz půjde pro takzvané suché obce, kterých Státní fond pro životní prostředí (SFŽP) eviduje kolem tisícovky. Příjem žádostí začne ve čtvrtek 7. září od deseti hodin.

„Zájem o dotace očekáváme opět velký. Kdo nemá v době sucha čím zalévat a zároveň chce ušetřit, tak by neměl váhat,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něj program Dešťovka funguje v motivaci lidí k udržitelnému hospodaření s vodou.

Letos v květnu se 110 milionů korun rozebralo za 28 hodin. Přes tři tisíce žádostí za 74 milionů korun navíc zůstalo „viset“ v systému. K těm se lidé budou moci vrátit a dopracovat je. Podle odhadů ministerstva a fondu budou nyní peníze stačit asi pro pět tisíc domácností.

Lidé mají na dokončení svých projektů a doložení nákladů jeden rok.

V prvním kole, kdy dotaci získalo celkem 2279 žádostí, byl největší zájem o kombinovaný systém na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady a splachování v domácnosti. O tuto možnost usilovaly dvě třetiny všech projektů. Podle majitele rodinného domu v obci Pivín na Přerovsku mu dotace použitá na kombinaci akumulace dešťové vody na splachování i zalévání zahrady ušetřila 57 300 korun.

Kombinace zalévání a splachování

Peníze mohou získat majitelé rodinných a bytových domů i ti, kteří teprve začínají stavět. Dešťovka se netýká majitelů chat, které se využívají pouze pro rekreaci. Jedna domácnost může na dotaci žádat maximálně 105 tisíc korun, z peněz půjde zaplatit maximálně polovina výdajů.

Nejjednodušší systém, který využívá dešťovou vodu jen na zalévání zahrady, může být z programu Dešťovka dotován až 55 tisíci korun, podporuje se však jen u obcí výrazně postižených suchem.

Pokud hodlá majitel domu využívat dešťovou vodu také ke splachování toalety a je připojený na kanalizační síť, musí se dohodnout ještě s provozovatelem kanalizace na podmínkách placení stočného a toto potvrzení doložit ještě před vyplacením podpory.

Ministerstvo slibuje, že do tří týdnů od podání žádosti se žadatel od úřadu dozví, zda je vše v pořádku, nebo jestli jsou v podaném projektu chyby, které musí odstranit. Po schválení smlouvy získají lidé peníze do tří týdnů na účet.

Více peněz pro suché obce

Celkem 120 milionů korun vyhradilo ministerstvo životního prostředí pro obyvatele suchem postižených obcí. Jde o obce, které musely od roku 2014 pro obyvatele zajišťovat pitnou vodu pomocí cisteren nebo zakazovaly její použití pro zalévání či napouštění bazénů. Podle pravidel to museli jejich starostové udělat opakovaně dva roky po sobě. Jiným kritériem je dlouhodobý nedostatek vody, který trval alespoň čtvrt roku.

Na seznam obcí ohrožených suchem řadí SFŽP nově i obce bez veřejného vodovodu, kde starostové rovněž vyzvali občany k šetření vodou. Nebo obce, kde to starostové neudělali pomocí obecní vyhlášky, ale pouze to oznámili veřejným rozhlasem nebo e-mailem.

„Opětovně jsme oslovili starosty, aby nám hlásili, zda jejich obec splňuje kritéria pro suchou oblast,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Podle něj se díky změně rozšíří možnost získat příspěvek až 55 tisíc korun na nejjednodušší systém pro zalévání zahrady.

Miliarda na sucho

Vláda začátkem roku schválila národní plán adaptace na změny klimatu. Do roku 2020 chce na opatření, která mají pomoci v boji se suchem a lépe chránit vodní zdroje, vynaložit přes miliardu korun. Průměrná spotřeba vody byla v loňském roce 108 litrů na osobu a den.

Jen v Praze se podle Richarda Brabce každý den spláchne 33 000 metrů krychlových pitné vody, což je ročně 12 miliard litrů. Větší využívání dešťové a takzvané šedé vody z umyvadla, sprchy nebo vany, by už podle ministerstva do deseti let mohlo být standardem.