{"id":3024,"date":"2018-05-02T16:14:39","date_gmt":"2018-05-02T16:14:39","guid":{"rendered":"http:\/\/vodajelenice.cz\/?p=3024"},"modified":"2018-05-02T16:16:16","modified_gmt":"2018-05-02T16:16:16","slug":"aktualni-stav-sucha-k-29-dubnu-2018","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/vodajelenice.cz\/?p=3024","title":{"rendered":"Aktu\u00e1ln\u00ed stav sucha k 29. dubnu 2018"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a><\/h1>

Shrnut\u00ed<\/strong><\/h1>

V uplynul\u00e9m t\u00fddnu (22. 4. – 28. 4. 2018) p\u0159es na\u0161i republiku p\u0159e\u0161ly dv\u011b slab\u0161\u00ed studen\u00e9 fronty. Po zbytek t\u00fddne p\u0159eva\u017eoval hlavn\u011b p\u0159\u00edliv tepl\u00e9ho vzduchu z jihu. Sr\u00e1\u017ekov\u011b se vesm\u011bs vyplnila p\u0159edpov\u011b\u010f z minul\u00e9ho t\u00fddne. Nejv\u00edce jich bylo v pond\u011bl\u00ed a to hlavn\u011b v severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Po zbytek t\u00fddne byly sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny lok\u00e1ln\u00edho charakteru d\u00edky tvo\u0159\u00edc\u00edm se bou\u0159k\u00e1m. Celkov\u011b tedy za uplynul\u00fd t\u00fdden spadlo nejv\u00edce sr\u00e1\u017eek na severoz\u00e1pad\u011b republiky a to a\u017e 40 mm\/t\u00fdden. D\u00e1le \u00fahrny od 10-15 mm spadly nad Beskydami. Jinak ve zbytku republiku pr\u0161elo nej\u010dast\u011bji jen do 5 mm\/t\u00fdden. V minul\u00e9m t\u00fddnu byly op\u011bt v\u011bt\u0161inou letn\u00ed teploty s maximy mezi 23-26\u00b0C. Vl\u00e1hov\u00fd deficit v p\u016fd\u011b se op\u011bt prohloubil a to v z\u00e1sad\u011b na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed. Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed je nad\u00e1le v p\u0159\u00edpad\u011b kraj\u016f Jiho\u010desk\u00e9ho a Moravsko-slezsk\u00e9ho ale i na \u00fazem\u00ed St\u0159edo\u010desk\u00e9ho a z\u00e1pad\u011b Jihomoravsk\u00e9ho kraje. Na 8% \u00fazem\u00ed p\u0159esahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (0,8%) pak 60 mm. P\u0159edchoz\u00ed nedostatek vl\u00e1hy se podle monitoringu \u010cHM\u00da nad\u00e1le podepisuje na v\u00fd\u0161i hladin podzemn\u00ed vody a dob\u0159e koresponduje s oblastmi v\u00fdskytu dlouhodob\u011bj\u0161\u00edch deficit\u016f p\u016fdn\u00ed vlhkosti. Sou\u010dasn\u011b p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed nesez\u00f3nn\u011b n\u00edzk\u00e9 pr\u016ftoky a po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed sucho zem\u011bd\u011blsk\u00e9 je kombinov\u00e1no s projevy sucha hydrologick\u00e9ho. Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b sleduje nejni\u017e\u0161\u00ed nasycen\u00ed p\u016fdy tok Dyje a kulminuje v trojmez\u00ed Rakouska, Slovenska a pr\u00e1v\u011b v \u010cR, kde do\u0161lo i ke znateln\u00e9mu zhor\u0161en\u00ed jak dokl\u00e1daj\u00ed na\u0161e mapov\u00e9 v\u00fdstupy pro tuto oblast. Celkov\u011b se nasycen\u00ed p\u016fdy na \u00fazem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy v uplynul\u00e9m t\u00fddnu sn\u00ed\u017eilo dosti v\u00fdrazn\u011b.<\/p><\/div><\/div><\/div>

<\/p>

Aktu\u00e1ln\u00ed intenzita sucha:<\/strong> Pokud jde o m\u00edru intenzity sucha, (porovn\u00e1me-li aktu\u00e1ln\u00ed stav s obvykl\u00fdmi podm\u00ednkami ve stejn\u00e9m obdob\u00ed v pr\u016fb\u011bhu let 1961-2010), situace se ji\u017e \u010dtvrt\u00fd t\u00fdden v \u0159ad\u011b zhor\u0161uje a sou\u010dasn\u011b na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech kleslo nasycen\u00ed p\u016fdy pod bod sn\u00ed\u017een\u00e9 dostupnosti (tj. 50%). Stav p\u016fdn\u00ed vlhkosti do 1 m je nyn\u00ed v\u00fdrazn\u011b hor\u0161\u00ed oproti obvykl\u00fdm hodnot\u00e1m region\u00e1ln\u011b zvl\u00e1\u0161t\u011b v kraji Jiho\u010desk\u00e9m a Moravskoslezsk\u00e9m. Nejv\u00edce znepokojiv\u00fd je plo\u0161n\u00fd rozsah a trv\u00e1n\u00ed deficitu v leto\u0161n\u00edm roce i ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch. Domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee v \u0159ad\u011b oblast\u00ed je ni\u017e\u0161\u00ed nasycen\u00ed ne\u017e obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav p\u0159isp\u00edv\u00e1 k poklesu hladin podzemn\u00ed vody. Ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e obvyklou z\u00e1sobu vody v p\u016fd\u011b, typickou pro toto obdob\u00ed v roce, jsme zaznamenali v ned\u011bli 29. 4. v cel\u00e9m profilu na 84% \u00fazem\u00ed. Hlub\u0161\u00ed vrstva byla zasa\u017eena z 77% (tedy v\u00edce ne\u017e v minul\u00e9m t\u00fddnu). Povrchov\u00e1 vrstva je pod hodnotami obvykl\u00fdmi pro polovinu dubna na 86% \u00fazem\u00ed. Regiony s odchylkami p\u016fdn\u00ed vlhkosti, kter\u00e9 hodnot\u00edme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytuj\u00ed na 2\/3 \u00fazem\u00ed, a anom\u00e1lie o intenzit\u011b S4-S5, tj. v\u00fdjime\u010dn\u00e9 a\u017e extr\u00e9mn\u00ed sucho se nad\u00e1le vyskytuj\u00ed ji\u017e na 12% co\u017e je t\u0159ikr\u00e1t v\u00edce ne\u017e p\u0159ed t\u00fddnem.<\/p>

Z\u00e1soben\u00ed p\u016fdn\u00edho profilu vl\u00e1hou a relativn\u00ed nasycen\u00ed p\u016fdy: <\/strong> Z\u00e1soben\u00ed p\u016fdn\u00edho profilu vl\u00e1hou a relativn\u00ed nasycen\u00ed p\u016fdy se v porovn\u00e1n\u00ed s minul\u00fdm t\u00fddnem sn\u00ed\u017eilo zvl\u00e1\u0161t\u011b ve svrchn\u00ed vrstv\u011b. Situace v povrchov\u00e9 vrstv\u011b p\u016fdy (0-40 cm): Sn\u00ed\u017een\u00e1 dostupnost vl\u00e1hy se objevuje na 2\/3% \u00fazem\u00ed zat\u00edmco relativn\u011b dob\u0159e nasycen je profil na m\u00e9n\u011b ne\u017e 1\/10 \u00fazem\u00ed. Situace v cel\u00e9m profilu (0-100 cm): dobr\u00e9ho nasycen\u00ed je dosahov\u00e1no na v\u00edce ne\u017e 2\/3 \u00fazem\u00ed, zat\u00edmco nasycen\u00ed pod bodem sn\u00ed\u017een\u00e9 dostupnosti se aktu\u00e1ln\u011b vyskytuje na 2% \u00fazem\u00ed.<\/p>

Deficit p\u016fdn\u00ed vl\u00e1hy:<\/strong> Deficit p\u016fdn\u00ed vl\u00e1hy se prohlubuje ji\u017e m\u011bs\u00edc a zasahuje v\u0161echny kraje \u010cR. Nejhlub\u0161\u00ed deficit zasahuje z\u00e1pad kraje Jihomoravsk\u00e9ho a v\u00fdchod kraje Jiho\u010desk\u00e9ho a d\u00e1le, kraj St\u0159edo\u010desk\u00fd ji\u017en\u011b od Prahy a sever a v\u00fdchod kraje Moravskoslezsk\u00e9ho. V\u00fdvoj, na severu i jihoz\u00e1pad\u011b Moravy, ve Slezsku i v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch je znepokojiv\u00fd v kontextu uplynul\u00fdch 3 let, kdy byl p\u016fdn\u00ed profil v n\u011bkter\u00fdch oblastech pouze v jedn\u00e9 sez\u00f3n\u011b ze t\u0159\u00ed nasycen dostate\u010dn\u011b. K tomu p\u0159isp\u011bla i slab\u00e1 sn\u011bhov\u00e1 pokr\u00fdvka b\u011bhem uplynul\u00e9 zimy. To podle na\u0161eho n\u00e1zoru pos\u00edl\u00ed dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed deficit v hlub\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch. V cel\u00e9m profilu do 1 m se k 29. 4. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 9\/10 \u00fazem\u00ed \u010cR, t\u00e9m\u011b\u0159 9 % \u00fazem\u00ed je zasa\u017eeno deficitem mezi 40 a\u017e 60 mm a vyskytuj\u00ed se regiony s deficitem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 80 mm by\u0165 zat\u00edm ojedin\u011ble (0,2%).<\/p>

Kumulovan\u00fd stres:<\/strong> Aktu\u00e1ln\u00ed hodnoty kumulovan\u00e9ho stresu neukazuj\u00ed od po\u010d\u00e1tku roku v\u00fdskyt hodnot pod 30% nasycen\u00ed (stres suchem) a hodnoty za posledn\u00edch 6 m\u011bs\u00edc\u016f v sob\u011b integruj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm su\u0161\u0161\u00ed konec uplynul\u00e9ho roku.<\/p>

Dopady na zem\u011bd\u011blskou produkci: <\/strong>Tato mapa zachycuje situaci v pond\u011bl\u00ed 22.4. Zpr\u00e1vy 158 zpravodaj\u016f z 51 okres\u016f ukazuje st\u00e1le relativn\u011b p\u0159\u00edzniv\u00fd stav nicm\u00e9n\u011b tak\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed o rychl\u00e9m vysych\u00e1n\u00ed povrchov\u00e9 \u010d\u00e1sti profilu. To sice usnadnilo zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed porost\u016f, nicm\u00e9n\u011b je nutn\u00e9 si v\u0161imnout, \u017ee se zvy\u0161uje frekvence zpr\u00e1v o sp\u00ed\u0161e su\u0161\u0161\u00ed orni\u010dn\u00ed vrstv\u011b (polovina respondent\u016f) a negativn\u00ed vodn\u00ed bilanci, kter\u00e1 je hl\u00e1\u0161ena 35 zpravodaji sv\u011bd\u010d\u00ed o rostouc\u00ed nervozit\u011b. Akutn\u011b jsou ohro\u017eeny v\u00fdsevy ja\u0159in, kter\u00fd se doposud nevyvinula ko\u0159enov\u00e1 soustava. Z 8 okres\u016f (Kladno, T\u00e1bor, Jind\u0159ich\u016fv Hradec, Nymburk, Pardubice, Karvin\u00e1, Brunt\u00e1l a Zl\u00edn) jsou hl\u00e1\u0161eny projevy sucha a ohro\u017een\u00ed osev\u016f ozim\u016f.. V dal\u0161\u00edch 17 okresech je hl\u00e1\u0161eno sucho s prozat\u00edm mal\u00fdm vlivem na porosty p\u0161enice, \u0159epky a je\u010dmene.<\/p>

Kondice vegetace:<\/strong> Relativn\u00ed kondice vegetace je na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed v norm\u011b nebo m\u00edrn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e obvykle co\u017e je d\u016fsledkem prudk\u00e9ho rozvoje vegetace za tepl\u00fdch a slune\u010dn\u00fdch dn\u016f. Tento stav nelze prozat\u00edm spojovat s negativn\u00edmi dopady sucha a odr\u00e1\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm skute\u010dn\u011b bujnou vegetaci t\u011b\u017e\u00edc\u00ed ze z\u00e1sob vody v p\u016fd\u011b, o kter\u00e9 nicm\u00e9n\u011b v\u00edme, \u017ee nen\u00ed dostate\u010dn\u00e1. Riziko prudk\u00e9 zm\u011bny s t\u00edm jak bude ub\u00fdvat disponibiln\u00ed vl\u00e1ha, je dosti vysok\u00e9. Podobn\u00fd v\u00fdvoj sledujeme v cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.<\/p>

Srovn\u00e1n\u00ed s m\u011b\u0159en\u00edmi p\u016fdn\u00ed vlhkosti:<\/strong> Podle m\u011b\u0159en\u00ed \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu do\u0161lo na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed k v\u00fdrazn\u00e9mu sn\u00ed\u017een\u00ed vlhkosti p\u016fdy v cel\u00e9m m\u011b\u0159en\u00e9m profilu 0-100 cm. Velmi n\u00edzk\u00e1 vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstv\u011b 0-10 cm na 15 % stanic, v 10 a\u017e 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysok\u00e1 p\u016fdn\u00ed vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstv\u011b 0-50 cm a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vy\u0161\u0161\u00ed vlhkosti p\u016fdy se vyskytuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v horsk\u00fdch poloh\u00e1ch v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch, ni\u017e\u0161\u00ed v n\u00ed\u017ein\u00e1ch na jihoz\u00e1padn\u00ed Morav\u011b a ve st\u0159edn\u00edch a ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, co\u017e koresponduje s na\u0161imi odhady relativn\u00edho nasycen\u00ed p\u016fdn\u00edho profilu.<\/p>

Pr\u016fb\u011bh po\u010das\u00ed v uplynul\u00e9m t\u00fddnu: <\/strong>V uplynul\u00e9m t\u00fddnu (22. 4. – 28. 4. 2018) p\u0159es na\u0161i republiku p\u0159e\u0161ly dv\u011b slab\u0161\u00ed studen\u00e9 fronty. Po zbytek t\u00fddne p\u0159eva\u017eoval hlavn\u011b p\u0159\u00edliv tepl\u00e9ho vzduchu z jihu. Sr\u00e1\u017ekov\u011b se vesm\u011bs vyplnila p\u0159edpov\u011b\u010f z minul\u00e9ho t\u00fddne. Nejv\u00edce jich bylo v pond\u011bl\u00ed a to hlavn\u011b v severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Po zbytek t\u00fddne byly sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny lok\u00e1ln\u00edho charakteru d\u00edky tvo\u0159\u00edc\u00edm se bou\u0159k\u00e1m. Celkov\u011b tedy za uplynul\u00fd t\u00fdden spadlo nejv\u00edce sr\u00e1\u017eek na severoz\u00e1pad\u011b republiky a to a\u017e 40 mm\/t\u00fdden. D\u00e1le \u00fahrny od 10-15 mm spadly nad Beskydami. Jinak ve zbytku republiku pr\u0161elo nej\u010dast\u011bji jen do 5 mm\/t\u00fdden. V minul\u00e9m t\u00fddnu byly op\u011bt v\u011bt\u0161inou letn\u00ed teploty s maximy mezi 23-26\u00b0C. Ke kr\u00e1tkodob\u00e9mu ochlazen\u00ed do\u0161lo po pr\u016fchodu fronty ve \u010dtvrtek a v p\u00e1tek. Maxima byla jen mezi 15-20\u00b0C. O v\u00edkendu se pak op\u011bt v\u00fdrazn\u011bji oteplilo. Minim\u00e1ln\u00ed teploty vzduchu byly velmi rozkol\u00edsan\u00e9 a to i v r\u00e1mci jednoho dne. Pr\u016fm\u011brn\u011b se nej\u010dast\u011bji pohybovaly okolo 10\u00b0C. V p\u00e1tek byla velmi chladn\u00e1 noc a r\u00e1no, kdy minima padala pod 5\u00b0C a to \u010dasto i k bodu mrazu. V\u011btrn\u011bj\u0161\u00ed po\u010das\u00ed bylo spjato s frontou ve st\u0159edu a ve \u010dtvrtek, jinak pr\u016fm\u011brn\u00e9 rychlosti v\u011btru byly nej\u010dast\u011bji okolo 2 m\/s.<\/p>

Situace ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b: <\/strong> Aktu\u00e1ln\u00ed hodnoty indexu p\u016fdn\u00ed vl\u00e1hy (SWI) dokl\u00e1daj\u00ed dosti v\u00fdrazn\u00fd propad v nasycen\u00ed p\u016fdy na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed \u010cR, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak ji\u017en\u00ed Moravy a Polab\u00ed. Podobn\u00fd v\u00fdvoj pozorujeme rovn\u011b\u017e pod\u00e9l toku Dunaje a zvl\u00e1\u0161t\u011b v trojmez\u00ed \u010cR\/SR a Rakouska tj. v severov\u00fdchodn\u00edm Rakousku, jihoz\u00e1padn\u00edm Slovensku a jihov\u00fdchod\u011b \u010cR. Dal\u0161\u00ed oblast n\u00edzk\u00e9ho nasycen\u00ed se nach\u00e1z\u00ed v oblasti pob\u0159e\u017e\u00ed \u010cern\u00e9ho mo\u0159e, v podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u00fdchodn\u00ed Ukrajiny a na Apeninsk\u00e9m poloostrov\u011b. Na Chorvatsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Jadersk\u00e9ho mo\u0159e se situace zlep\u0161ila a naopak p\u0159i \u00fast\u00ed Dunaje a v severn\u00ed It\u00e1li\u00ed se objevuj\u00ed enkl\u00e1vy s pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00fdm, kter\u00e9 jsou obdobn\u00e9 jako v Rakousku a \u010cR. (Ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch se nad\u00e1le nach\u00e1z\u00ed sn\u011bhov\u00e1 pokr\u00fdvka, kter\u00e1 determinaci SWI znemo\u017e\u0148uje a je ozna\u010dena \u0161ed\u011b). Zhor\u0161en\u00ed oproti minul\u00e9mu t\u00fddnu je patrn\u00e9 ve v\u011bt\u0161in\u011b dom\u00e9ny v\u010detn\u011b \u010cR.<\/p>

V\u011bt\u0161ina \u00fazem\u00ed se vyzna\u010duje v\u00fdrazn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e obvyklou kondic\u00ed vegetace a tento v\u00fdvoj odr\u00e1\u017e\u00ed prudk\u00fd rozvoj vegetace po relativn\u011b pozdn\u00edm n\u00e1stupu jara nicm\u00e9n\u011b s nesez\u00f3nn\u011b vysok\u00fdmi teplotami a jasn\u00fdm po\u010das\u00edm, kter\u00e9 vedlo k rychl\u00e9mu rozvoji vegetace oproti let\u016fm 2000-2017. Na vyhodnocen\u00ed vlivu nedostatku vl\u00e1hy si budeme muset n\u011bkolik t\u00fddn\u016f po\u010dkat.<\/p>

P\u0159edpov\u011b\u010f a progn\u00f3za sucha:<\/strong> V tomto t\u00fddnu (30. 4. \u2013 6. 5. 2018) n\u00e1s bude ovliv\u0148ovat v\u011bt\u0161inou front\u00e1ln\u00ed rozhran\u00ed vln\u00edc\u00ed se nad st\u0159edn\u00ed Evropou. Od poloviny t\u00fddne by se na ni m\u011blo aktivovat v\u00edce bou\u0159ek a p\u0159ib\u00fdt i d\u00e9\u0161\u0165. Nejv\u00edce sr\u00e1\u017eek se o\u010dek\u00e1v\u00e1 ve \u010dtvrtek a p\u00e1tek. P\u0159edb\u011b\u017en\u011b by m\u011bly b\u00fdt v p\u00e1su od Vyso\u010diny po Krkono\u0161e a v p\u00e1tek v\u00edce nad ji\u017en\u00edmi \u010cechami. Nej\u010dast\u011bji by m\u011blo spadnout mezi 10-25 mm\/t\u00fdden. Lok\u00e1ln\u011b mohou t\u00fddenn\u00ed \u00fahrny stoupat k 40 mm. D\u00edky front\u00e1ln\u00edmu rozhran\u00ed bude na z\u00e1padn\u00edm okraji republiky chladn\u011bji ne\u017e na v\u00fdchod\u011b. Maxim\u00e1ln\u00ed teploty vzduchu budou je\u0161t\u011b stoupat \u010dasto nad 20\u00b0C a na Morav\u011b dokonce i nad 25\u00b0C. Velk\u00fd rozd\u00edl mezi modely panuje zat\u00edm na p\u00e1tek a sobotu, kdy IFS p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 p\u0159echodn\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 velk\u00e9 ochlazen\u00ed, naopak GFS si dr\u017e\u00ed st\u00e1le skoro letn\u00ed teploty vzduchu. V p\u00e1tek bude v pesimistick\u00e9 verzi v \u010cech\u00e1ch v maximech jen okolo 12\u00b0C, naopak podle optimistick\u00e9ho v\u00fdpo\u010dtu a\u017e 22\u00b0C a na Morav\u011b dokonce okolo 26\u00b0C. Teploty na konec t\u00fddne jsou tedy je\u0161t\u011b dost nejist\u00e9 a je nutn\u00e9 sledovat aktu\u00e1ln\u00ed p\u0159edpov\u011bdi. Minim\u00e1ln\u00ed teploty vzduchu se budou pohybovat nej\u010dast\u011bji okolo 10\u00b0C, tak\u017ee \u0161kody mrazem v tomto t\u00fddnu ne\u010dek\u00e1me. V dlouhodob\u00e9m v\u00fdhledu do 16. kv\u011btna, kter\u00fd lze vy\u010d\u00edsti z americk\u00e9ho modelu GFS, tak o\u010dek\u00e1v\u00e1me do 10. kv\u011btna st\u00e1le nadpr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty vzduchu, po zbytek obdob\u00ed pak teploty budou kv\u011btnov\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e9. Sr\u00e1\u017ekov\u011b nejbohat\u0161\u00ed by m\u011blo b\u00fdt pr\u00e1v\u011b v tomto t\u00fddnu, pot\u00e9 op\u011bt tam model GFS vid\u00ed sp\u00ed\u0161e jen p\u0159eh\u00e1\u0148ky. V p\u0159edpov\u011bdi sucha se tento t\u00fdden bude situace nejd\u0159\u00edve postupn\u011b je\u0161t\u011b zhor\u0161ovat, ale de\u0161t\u011b na konci pracovn\u00edho t\u00fddne by m\u011bly hlavn\u011b pomoci oblasti ji\u017en\u00edch \u010cech v povrchov\u00e9 vrstv\u011b 0-40 cm. V hlub\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch 40-100 cm se situace m\u011bnit takto nebude, d\u00e9\u0161\u0165 v tomto t\u00fddnu nedok\u00e1\u017ee tyto vrstvy st\u00e1le ovlivnit. Na konci t\u00fddne \u010dek\u00e1me tedy v cel\u00e9m profilu 0-100 cm nejhor\u0161\u00ed situaci v Beskydech, na v\u00fdchod\u011b Moravy, v ji\u017en\u00edch a z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch (i p\u0159es pl\u00e1novan\u00e9 sr\u00e1\u017eky).<\/p>

P\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi jsou zalo\u017een\u00e9 na 5 numerick\u00fdch predik\u010dn\u00edch modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), p\u0159i\u010dem\u017e model IFS je modelem Evropsk\u00e9ho centra pro st\u0159edn\u011bdobou p\u0159edpov\u011b\u010f (a vyu\u017e\u00edvan\u00fd nap\u0159. webem yr.no), zat\u00edmco model ARPEGE je podkladem pro p\u0159edpov\u011bdn\u00ed model ALADIN, kter\u00fd vyu\u017e\u00edv\u00e1 \u010cesk\u00fd hydrometeorologick\u00fd \u00fastav. Vyu\u017eit\u00ed 5 model\u016f poskytuje lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu o mo\u017en\u00fdch nejistot\u00e1ch v p\u0159edpov\u011bdi a alternativ\u00e1ch v\u00fdvoje.<\/p>

Podle dlouhodob\u00e9ho v\u00fdhledu \u010cHM\u00da by teploty m\u011bly b\u00fdt v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 2 t\u00fddnech nejprve nadpr\u016fm\u011brn\u00e9 a n\u00e1sledovat budou teplotn\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e9 dva t\u00fddny. Sr\u00e1\u017eky jsou o\u010dek\u00e1v\u00e1ny sp\u00ed\u0161e pr\u016fm\u011brn\u00e9 a\u017e m\u00edrn\u011b nadpr\u016fm\u011brn\u00e9 nicm\u00e9n\u011b s pom\u011brn\u011b velkou variabilitou p\u0159edpov\u011bdi. Aktu\u00e1ln\u00ed dopad se s ohledem na pokra\u010duj\u00edc\u00ed spot\u0159ebu vody vegetac\u00ed a krajinou bude zv\u00fdraz\u0148ovat.
Existuj\u00edc\u00ed deficit vl\u00e1hy nad\u00e1le predisponuje ni\u017e\u0161\u00ed polohy ji\u017en\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u010cech, okol\u00ed \u0159ek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje a sever Moravsko-slezsk\u00e9ho kraje k ni\u017e\u0161\u00edmu ne\u017e obvykl\u00e9mu nasycen\u00ed a\u017e do konce kv\u011btna. V p\u0159\u00edpad\u011b st\u0159edn\u00edch a ji\u017en\u00edch \u010cech, jihoz\u00e1padu Jihomoravsk\u00e9ho kraje a zvl\u00e1\u0161t\u011b v kraji Moravsko-slezsk\u00e9m se lok\u00e1ln\u011b setk\u00e1v\u00e1me s negativn\u00ed progn\u00f3zou a\u017e do 24. \u010dervna, a by\u0165 tento odhad je zat\u00ed\u017een velkou nejistotou ukazuje na existuj\u00edc\u00ed riziko dlouhodob\u011bj\u0161\u00edho jarn\u00edho sucha minim\u00e1ln\u011b lok\u00e1ln\u011b.<\/p>

Pozn\u00e1mka:
P\u0159edpov\u011b\u010f na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 9 dn\u016f se op\u00edr\u00e1 o p\u011bt p\u0159edpov\u011bdn\u00edch model\u016f a to:
1. IFS Evropsk\u00e9ho centra pro st\u0159edn\u011bdobou p\u0159edpov\u011b\u010f;
2. model GFS Americk\u00e9ho centra pro v\u00fdzkum atmosf\u00e9ry;
3. model GEM Kanadsk\u00e9ho meteorologick\u00e9ho centra;
4. model UK Global britsk\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eby a
5. ARPEGE model francouzsk\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eby.
V\u0161ech p\u011bt model\u016f je pou\u017e\u00edv\u00e1no pro p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed meteorologick\u00fdmi slu\u017ebami \u0159ady st\u00e1t\u016f v\u010detn\u011b \u010cR.
Dlouhodob\u00e1 progn\u00f3za na 1 a 2 m\u011bs\u00edce pak vych\u00e1z\u00ed ze statistick\u00e9 pravd\u011bpodobnosti v\u00fdvoje vl\u00e1hov\u00fdch pom\u011br\u016f v p\u016fd\u011b na \u00fazem\u00ed \u010cR b\u011bhem nejbli\u017e\u0161\u00edch 8 t\u00fddn\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e vych\u00e1z\u00edme z anal\u00fdzy sou\u010dasn\u00e9ho stavu a pozorovan\u00e9ho pr\u016fb\u011bhu po\u010das\u00ed mezi l\u00e9ty 1961-2015.<\/em><\/p><\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Shrnut\u00edV uplynul\u00e9m t\u00fddnu (22. 4. – 28. 4. 2018) p\u0159es na\u0161i republiku p\u0159e\u0161ly dv\u011b slab\u0161\u00ed studen\u00e9 fronty. Po zbytek t\u00fddne p\u0159eva\u017eoval hlavn\u011b p\u0159\u00edliv tepl\u00e9ho vzduchu z jihu. Sr\u00e1\u017ekov\u011b se vesm\u011bs vyplnila p\u0159edpov\u011b\u010f z minul\u00e9ho t\u00fddne. Nejv\u00edce jich bylo v pond\u011bl\u00ed a to hlavn\u011b v severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Po zbytek t\u00fddne byly sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny lok\u00e1ln\u00edho charakteru d\u00edky […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0},"categories":[4,2],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3024"}],"collection":[{"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=3024"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3024\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3028,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3024\/revisions\/3028"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=3024"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=3024"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/vodajelenice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=3024"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}